Co je vlastně ten, tak často zmiňovaný, dětský imunitní systém? Jak funguje a lze dětský imunitní systém správně stimulovat?

Funkcí imunitního systému je rozlišit antigeny, se kterými se organismus setkává a zvolit způsob, jakou cestou se bude imunitní odpověď ubírat. Imunitní systém má dvě základní složky, imunitu vrozenou, nespecifickou a imunitu získanou, někdy označovanou jako imunita adaptivní. Obě složky jsou ve své funkci propojené, odpověď na první setkání dítěte s mikroorganismem (antigenem) zajistí imunita vrozená. Ta pak v dalším vývoji předurčí, jak bude do obranných mechanismů zapojována imunita získaná. Při označování poruch imunity je dále používáno dělení na imunitu buněčnou a protilátkovou (humorální).

Novorozenec má sice základní imunologickou výbavu, ale bezprostředně po porodu musí reagovat na mikroorganismy prostředí, a to právě složkou vrozené imunity. Je-li tato složka imunity defektní, velmi záhy po narození se mohou objevit hnisavé komplikace po snesení pupečníku, hnisání kůže, hnisavé komplikace po očkování proti tuberkulóze atp. Případné poruchy v systému tvorby protilátek se obvykle projeví později. V posledních cca 5 týdnech těhotenství totiž dochází k přestupu mateřských protilátek (třídy IgG) přes placentu, které v prvních měsících zajistí dítěti ochranu, nicméně jejich množství během půl roku postupně klesá. Tento 6 měsíční interval tedy překryje případné poruchy tvorby vlastních protilátek u dítěte.

Pro rozvoj imunity jsou rozhodující první tři roky života. Správné imunitní odpovědi (reaktivity) lze dosáhnout postupnými podněty a především těmi, které vycházejí z přirozené střevní mikroflóry. Z tohoto pohledu je významnou ochranou a stimulem mateřské mléko. Svým složením nejlépe odpovídá potřebám dítěte, obsahuje protilátky a navíc prebiotika (složité cukry). Ty umožňují osídlení střeva optimálními, zdraví prospěšnými mikroorganismy/bakteriemi. Osídlování střeva tou správnou (fyziologickou) mikroflórou je klíčové pro imunitní reaktivitu střevní sliznice a potažmo pro rozvoj imunity celkové. Matky, které kojí jen omezenou dobu, by měly následně zvolit takovou stravu, která se mateřskému mléku nejvíce podobá. Tím jsou počáteční i pokračující mléka obohacená nejdůležitějšími prebiotiky. V indikovaných případech (děti s atopickou dermatitidou, alergická zátěž v rodině atp.) a po poradě s dětským lékařem jsou doporučována tzv. hypoalergenní mléka, ve kterých je navíc bílkovina kravského mléka upravená (hydrolyzovaná) tak, aby její vstřebávání střevní sliznicí bylo jednodušší a nebyla pro organismus výrazným alergenem. Ani po prvním roce života není neupravené kravské mléko optimální. Má nižší obsah železa, vyšší obsah bílkovin (zátěž pro ledviny), chybějí v něm důležité esenciální mastné kyseliny a neobsahuje dostatek vitamínů rozpustných v tucích, jako je např. vitamin D. Podle Evropské společnosti pro gastroenterologii, hepatologii a výživu je doporučeno podávat upravenou mléčnou výživu až do tří let věku.

V batolecím a předškolním věku ani zdravé dítě nemá a ještě nemůže mít vytvořeny protilátky proti všem infektům, se kterými se bude během vývoje setkávat. Především krátkodobé akutní virové infekce horních dýchacích cest jsou nejčastějším onemocněním malých dětí. Nástup do kolektivního zařízení může být proto spojen s výskytem 3-5 horečnatých onemocnění za rok. Vývoj imunitního systému s tvorbou protilátek se takto posílí. Léčba je většinou symptomatická, zmírňující jen projevy onemocnění (horečka, rýma, kašel, zvracení). Ani takové „banální“ onemocnění ale nelze podceňovat, po jeho odeznění je vhodná týdenní rekonvalescence s klidovým režimem. Nicméně opakování takových infektů v krátkých intervalech či nasednutí závažnější bakteriální infekce s nutností podávání antibiotik může imunitní systém naopak oslabit.

Je vhodné se zmínit, že v průběhu vývoje dítěte může být imunita přirozeně oslabena, a to krátkodobě po každém očkování, v období rychlého růstu a při nástupu puberty.

Jak lze vývoj imunitního systému u dětí vhodně stimulovat?

• strava: kojení, vhodná kojenecká strava, dostatek vitaminů ve formě čerstvého ovoce, zeleniny, jogurty s živými bakteriálními kulturami či speciální potravinové doplňky s probiotiky („přátelské“ bakterie ), nanabízet nadbytek cukru, sladkostí a slazených nápojů
• při jakémkoliv podezření na alergickou reakci je nutné další opatření/léčbu konzultovat s lékařem
• neúčelné podávání antibiotik je pro vývoj imunity nevhodné
• adekvátní fyzická aktivita, přiměřené otužování, nepřetěžování dítěte nadměrnými mimoškolními aktivitami